Proč ergonomie kuchyně končí u vyššího kuchaře
Když se řekne ergonomie kuchyně, většina příruček předpokládá ideální uživatele průměrné výšky. Vy jste ale vyšší, a proto víte, že se vám pracovní deska zdá nízká, bolí vás záda při krájení a při mytí nádobí se předkláníte jako nad studnou. Základní poučka zní, že v ideálním případě by měla být pracovní plocha asi deset až patnáct centimetrů pod vaším loktem, když stojíte s uvolněnými pažemi. Pokud tuto vzdálenost nedodržíte, přebírá zátěž páteř a ramena. Řešením není kupovat si stoličku nebo se hrbit, ale cíleně upravit výšku linky. Nejjednodušší cestou je podložit nohy skříněk silnými dřevěnými hranoly, případně namontovat na zeď desku stolu ve výšce, která odpovídá vašim mírně pokrčeným loktům. https://vbvplast.cz/ běžné činnosti, jako je hnětení těsta či válení, je naopak vhodná plocha ještě o pár centimetrů nižší, abyste mohli využít sílu celé paže bez zvedání ramen.
Druhým kritickým místem bývá prostor nad varnou deskou a dřez. Digestoř či police ve skříňkách visí často tak nízko, že do nich při vaření nevidíte, nebo se do nich bijete hlavou. Zde ergonomie kuchyně naráží na svůj limit, protože se nejedná o plochu, ale o vertikální zónu. Posuňte proto spotřebiče a nádobí, které používáte denně, do výšky mezi vašimi prsy a očima. Těžké hrnce ukládejte do zásuvek pod deskou, nikoli do horních skříněk. U sporáku si osvojte zásadu, že nejpoužívanější hrnce by měly být na zadních hořácích, abyste se nemuseli natahovat přes přední plotýnku. Pokud chystáte rekonstrukci, navrhněte si tzv. vyvýšenou myčku nebo troubu umístěnou ve sloupku ve výšce pasu, čímž odpadne nepohodlné ohýbání. Klíčem je myslet na to, že vaše pracovní zóna začíná výše, než je běžný standard, a vytvořit si vlastní úložnou logiku v rozsahu, kam dosáhnete bez předklonu. Nezapomeňte také na podlahu a prostor pod nohama. Pro vyššího člověka je totiž klíčová opora, nikoli jen výška desky. Pořiďte si protihmatovou podložku k místům, kde stojíte delší dobu, ale hlavně si zvykněte pracovat v mírně rozkročeném postoji s jednou nohou lehce vpřed. Tím přenesete váhu těla a ulevíte bederní páteři. Další praktickou radou je využití výsuvného nebo otočného rohového systému, abyste nemuseli do skříňky zalézat po kolenou. Paradoxně se tím ergonomie kuchyně nekončí u vyššího kuchaře, ale začíná u něj být nakonec příjemnější než pro menší kolegy, protože se nemusíte shýbat do dřepu. Pamatujte, že si nemusíte nechat diktovat výšku od stavařských norem; vaše tělo je měřítko. Posuňte si tedy klávesnici, pokud máte domácí pracovní kout, ale v kuchyni především experimentujte s podložkami pod nohy a postupným zvedáním pracovní roviny, dokud nenajdete polohu, kdy cítíte, že máte ramena dole a záda rovná. Jedině tak pro vás vaření přestane být bojem s nábytkem a stane se radostí.